Zájmy a záliby rozmarné Sisi
z české Wikipedie:
Alžběta a sport
Podnikala velmi dlouhé a náročné túry za jakéhokoliv počasí. Při těchto “rychlo pochodech“ jí jen málokdo stačil. Od mládí byla vynikající jezdkyně na koni (amatérská krasojezdkyně). V tehdejší době a při jejím společenském postavení si dovolila jezdit na koni „mužským“ způsobem bez dámského sedla rozkročmo (dnes zcela běžná věc byla tehdy velmi neslýchaná). Byla prý tehdy považována za vůbec nejlepší světovou jezdkyni své doby. Byla i vynikající plavkyně, což v její době také nebylo zcela běžné.
Věnovala se však i jiným sportům, které pro tehdejší společnost a zvlášť pro ženu v jejím postavení byly něco neslýchaného. V každém zámku, který obývala, musela být zřízena tělocvična se základním gymnastickým vybavením a také velmi ráda plavala v moři. I díky tomu všemu byla považována za nejkrásnější panovnici své doby. Ovšem na druhou stranu si časté diety a přehnaná fyzická zátěž předčasně vybraly svou daň – císařovna velmi rychle zestárla a zhruba od 45 let se nenechala fotografovat nebo portrétovat. Chtěla zůstat věčně mladá, alespoň ve vzpomínkách a pro budoucí generace.
ze stránek: https://www.cisarovna-sisi.wz.cz
Alžběta a kult krásy
Co se týče Sisiny proslulé krásy, rozvíjela se velmi pomalu. Až v šedesátých letech se o císařovně mohlo mluvit jako o „nejkrásnější ženě na světě“. Díky obrazům, které namaloval v polovině šedesátých let Winterhalter, se její kráse dostalo světové proslulosti. Také si na ní hodně zakládala. Jako jedna z prvních věřila, že sport napomáhá dobré postavě, podnikala mnohahodinové vycházky. Málokdo ale stačil jejímu tempu, byl to spíš poloviční běh. V Hofburgu si navíc nechala postavit tělocvičnu, což bylo častým námětem rozhovorů a pomluv. V 19. století bylo povoleno pouze jezdectví nebo plavání, proto se hodně lidí pozastavilo nad touto zálibou. Její způsob života ale nebyl, navzdory tomu že dost sportovala, moc zdravý. Jedla málo, a když už, tak ve velkém množství jen vejce, a trápila své tělo mnoha odtučňovacími kúrami. I císař měl o její zdraví v pozdějším věku vážné obavy. Sisi sice jedla hodně a velmi ráda, ovšem jen pokud měla ty správné společníky, tedy rodinu z Possenhofenu. Když tomu tak nebylo, živila se celé týdny třeba jen ovocem nebo šťávou z několika kilogramů masa. Když jednoho dne císař čekal na svou ženu v předpokoji a zahlédl láhev s červenou tekutinou, zeptal se, co to je. Dostalo se mu odpovědi, že je to šťáva z masa, kterou bude císařovna dnes pít. František Josef se zhnuseně otřásl a vykřikl: „Strašné!“. V pase měla císařovna mnohdy jen 48 centimetrů a nikdy nepřekročila váhu padesáti kilogramů, a to při výšce 172 centimetrů. Když císař Napoleon III. zavítal se svou ženou Evženií do Vídně, všichni hodnotili krásu obou císařoven. Jistému pobočníkovi prý Sisi přikázala, aby nikoho nepouštěl do jejích pokojů, a zmizela i s Evženií v komnatách. Když přišel císař Napoleon III. a dožadoval se vstupu ke své manželce, šel se pobočník zeptat, zda platí nařízení i pro císaře. Zpoza pootevřených dveří uviděl obě císařovny, jak si metrem poměřují lýtka - ta nejkrásnější lýtka, která kdy viděl. Vyšla z toho zřejmě lépe Alžběta, která byla přeci jen o mnoho let mladší než Evženie. Velkou pozornost Sisi věnovala svým vlasům. Měla je dlouhé až na zem a považovala je za "korunu svého půvabu". Nejoblíbenější kadeřnici našla ve vídeňském Hofburgtheatru, kde si všimla krásných účesů hereček. Kadeřnice se jmenovala Fanny Angererová (provdaná Feifaliková) a byla opravdu mistryní účesů. Dokonce zvládala Sisiny nálady a na hlavě ji tvořila přímo umělecká díla. V zemích, kde Alžbětu zas až tak dobře neznali, ji i zastupovala, čímž se císařovna skvěle bavila. Do Vídně se sjíždělo mnoho lidí jen aby císařovnu vidělo. Ta však byla většinou na cestách. V Benátkách si dokonce založila Album krásek, sbírala do něj fotografie všech krásných žen. Své reprezentační povinnosti Alžběta zanedbávala a byla proto ve Vídni často kritizována. Nahrazovala ji kněžna Paulina Metternichová, blízká přítelkyně císařovny Evženie, kterou však Sisi neměla ráda. Zastupovala císařovnu na dobročinných akcích, ale nikdo přitom nevěděl, že Sisi se také zajímá o chudé a nemocné. Občas chodila v přestrojení a bez ohlášení po nemocnicích (její zvláštní zálibou byly blázince, jeden takový si dokonce přála od císaře k narozeninám) a ptala se pacientů, jak se jim daří, a osobně kontrolovala kvalitu jídla, které jim dávali.
